Rezistence bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z největších hrozeb pro lidské zdraví. Osvěta v této oblasti se proto jeví jako naléhavě potřebná. Za řadu chyb v užívání mohou totiž i pacienti sami. Proto se touto problematikou opakovaně zabývá i profesní organizace – Česká lékárnická komora.
V České republice je výdej antibiotik vázán na lékařský předpis. Bohužel v řadě afrických a asijských zemí, ale i ve většině států USA jsou k dispozici bez lékařského předpisu, což má na vznik a šíření rezistence zásadní vliv.
Chyby pacientů…
„Za řadu chyb v užívání, a tedy za riziko, že v poměrně brzké době nám již antibiotika nepomohou a lidé budou opět umírat na nemoci dosud úspěšně léčitelné, mohou i pacienti sami. Mnozí totiž vyžadují předepsání antibiotik na běžné virózy jako je např. kašel, rýma, bolesti v krku, na které ovšem antibiotika neúčinkují,“ uvádí farmaceutka PharmDr. Helena Kutilová.
„Další chybou je špatné užívání antibiotik, kdy pacienti nedodrží dobu léčby stanovenou lékařem a antibiotika přestanou brát v okamžiku, kdy se jim uleví od příznaků nemoci. Problémem je také nerespektování časových rozestupů mezi jednotlivými dávkami, často zapomínají lék si vzít po 8 nebo 12 hodinách tak, jak určil lékař,“ dodává Helena Kutilová.
…ale i lékařů
„Ke vzniku a šíření rezistence na antibiotika však někdy přispívají i samotní lékaři svým unáhleným předepisováním bez předchozí kontroly hladiny tzv. CRP či zjištění citlivosti bakterií a volí širokospektrá antibiotika, která častěji ovlivňují rozvoj rezistence,“ uvádí lékárník Mgr. Jan Sahula.
„Právě hladina tzv. CRP nám dokáže určit, jestli se jedná o infekci bakteriální, tedy léčitelnou antibiotiky, nebo virovou, na kterou antibiotika neúčinkují. CRP test je možné si opatřit v lékárně a pacient se může i v domácích podmínkách lépe rozhodnout, zda léčbu zvládne pomocí volně prodejných léčiv nebo zda je nutná návštěva lékaře,“ dodává Jan Sahula.
Jak je to s ATB v zemědělství
„Používání antibiotik ve veterinární medicíně a v zemědělství je mnohem více rozšířeno a méně kontrolováno než v medicíně humánní. V řadě zemí se dodnes antibiotika používají ke zvýšení živočišné produkce masa a k prevenci infekčních nemocí ve velkochovech,“ uvádí farmaceut PharmDr. Jaromír Vlach.
„Existují limitní hodnoty na přítomnost antibiotik či jejich metabolitů a živočišné produkty jsou kontrolovány, než se dostanou na trh. Na vznik a šíření rezistence však má vliv i přítomnost nižších množství než tyto nastavené limity. Je třeba si ale uvědomit, že metabolity antibiotik jsou součástí exkrementů potravinových zvířat, díky tomu se dostávají do půdy, do rostlin, které na těchto půdách rostou či do spodních vod. Takže antibiotika konzumujeme v podstatě i nechtěně a nevědomě. Do odpadních vod se antibiotika a jejich metabolity dostávají nejen v souvislosti se zemědělskou produkcí, ale i z nemocnic či domácností,“ dodává Jaromír Vlach.
Nevýhodný byznys?
Od 80. let minulého století počet nových antibiotik zaváděných do praxe klesá, zatímco počet odolných čili rezistentních kmenů bakterií stoupá. Jedním z důvodů, proč nová antibiotika nepřicházejí na trh je jejich nízká komerční atraktivita. Výzkum a uvedení do praxe jakéhokoliv nového léčiva je velice finančně i časově nákladná záležitost.
Vezmeme-li v úvahu, že antibiotika pacient užívá několik dní a po vytvoření rezistentních bakteriálních kmenů je třeba hledat antibiotika nová, pak tento směr není pro farmaceutické firmy příliš rentabilní. Proto se Světová zdravotnická organizace snaží podporovat výzkum i na úrovni jednotlivých vlád.
Zdroj: farmaceutka PharmDr. Helena Kutilová, lékárník Mgr. Jan Sahula, farmaceut PharmDr. Jaromír Vlach / Česká lékárnická komora / Nympharm
