Špatné klima v domě způsobuje alergie a poruchy spánku

Domov, 27. 2. 2021

Foto: Shutterstock

Při výběru stavebního materiálu pro nový dům je pro mnoho lidí rozhodujícím kritériem cena. Existují však i další podstatná hlediska, která by budoucí obyvatelé měli vzít v úvahu. Například to, že vybraný stavební materiál má významný vliv na vnitřní klima budovy: jak moc se dům od slunce zahřívá, jaká je uvnitř vlhkost a jaké látky ze stěn unikají do vzduchu.

Při současném způsobu života tráví dospělí i děti ve vnitřních prostorách asi devadesát procent svého času. „Vnitřní prostředí významně ovlivňuje naše fyzické zdraví a duševní pohodu. Přitom se zde vyskytuje mnoho faktorů, které mohou představovat zdravotní rizika. Vyplývá to především z kombinace vnitřních zdrojů a pronikání škodlivin z vnějšího prostředí. Zásadní význam mají i mikroklimatické faktory prostředí jako teplota, vlhkost a nevyhovující úroveň větrání,“ uvedl vedoucí oddělení hygieny ovzduší a odpadů Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík.

Špatné vnitřní klima v budovách může vést k řadě zdravotních komplikací. „Můžeme se setkat s pocity pálení očí, bolestmi hlavy či poruchami spánku a také může špatné vnitřní klima přispívat i k propuknutí alergie, astmatu či ekzému, zejména u malých dětí,“ sdělila dětská lékařka Milada Dražanová. Základním preventivním opatřením je časté větrání a odstranění starších textilií z interiéru.

Dřevo versus zeď

Pro vnitřní klima je rozhodující prvotní volba stavebního materiálu. Na trhu existují různé možnosti, například je možné postavit si rodinný i ze slámy či z hliněných drnů, ale většina stavebníků nyní vybírá mezi zděnou a dřevěnou stavbou. U dřevostaveb je nejvýraznější výhodou rychlost výstavby. Tesaři dovezou už připravené díly na parcelu a za několik dnů či týdnů je hrubá stavba hotová. Lehká konstrukce stavby však s sebou nese i nevýhody v podobě vyšší hlučnosti a nižšího teplotního komfortu.

Dřevostavby rychle reagují na okolní teplotu. V létě se uvnitř rychle ohřívají a v zimě zase rychle vychladnou. S tím jsou spojené náklady na vytápění a ochlazování domu, které stavbu z dlouhodobého pohledu prodražují. V potaz je potřeba brát právě i zdravotní hledisko. Dřevo je sice přírodní materiál, ale aby se prodloužila jeho trvanlivost, ošetřuje se chemickými nátěry s obsahem terpentýnu. Ty se z desek pomalu uvolňují do okolního prostředí.

Pórobeton zajistí vyrovnané klima

Naopak moderní materiály pro zděné stavby vynikají tepelně-izolačními vlastnostmi a pomáhají zajistit vyrovnané mikroklima s příznivou vlhkostí vzduchu v interiéru. Jedním z příkladů je pórobeton, který se skládá pouze ze základních přírodních látek, po dostavění se z něj neuvolňují žádné chemikálie do ovzduší.

„Vyrábí se ze směsi křemičitého písku, vápna a vody a patří tak mezi nejčistší a hygienicky nejpříznivější stavební materiály. Dosahuje toho nejvyššího standardu sám o sobě – díky samotné povaze materiálu, který obsahuje miliony uzavřených vzduchových pórů. Právě tyto drobné póry zajišťují výborné tepelněizolační vlastnosti, napomáhají k regulaci vlhkosti a nedochází v nich ke kondenzaci vodních par,“ vysvětlil Michal Vavřínek ze společnosti, která pórobeton nabízí. Pro zajištění zdravého vnitřního prostředí a trvanlivosti konstrukcí jsou vedle tepelně technických vlastností neméně důležité také tepelně vlhkostní poměry v konstrukci. Difúzní vlastnosti pórobetonu umožňují bezproblémové vyrovnání vlhkosti vnitřního a vnějšího prostředí.