Jablka a hrušky pomohou s imunitou i kily navíc

Zahrada, 5. 10. 2020

Foto: Shutterstock

Jablka a hrušky jsou podzimními poklady našich zahrad. I když se v našich obchodech dají koupit celoročně, jejich přirozenou sezónu bychom neměli minout, neboť máme největší šanci koupit a konzumovat ovoce s nejvyšší výživovou hodnotou a od mnoha drobných pěstitelů často i chemicky neošetřované. Pak můžeme ráno s přibalenými jablíčky ke svačině směle vykročit do práce podle známého přísloví, kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí.

Chvála jablkům

Jablka doporučoval již známý Sebastian Kneipp jako „pokrm krvi prospěšný“. „Jsou skvělým dietním pokrmem upravujícím různé žaludeční potíže, oboustranně regulují stolici, při průjmu staví, při zácpě projímají. Jsou vynikajícím zdrojem dietní vlákniny a spolu s hruškami jsou hojně doporučována gastroenterology,“ vysvětluje výživová poradkyně Štěpánka Kutišová.  I starobylá indická ajurvéda po staletí považovala dušená jablka, případně i jiné ovoce povařené spolu s kořením, například se skořicí a hřebíčkem, za pokrm velmi hojivý pro stav trávicího traktu. Ne náhodou naše babičky tak rády dělávaly čerstvé kompoty s hřebíčkem a skořicí jako zdravou náhražku dezertu.

Jablko sestává až z 30 % z pektinu, jablečné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu a váže na sebe jedovaté látky, jako je olovo a rtuť. Soli kyseliny vinné – vinany – v jablku brání škodlivé tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech. S každými deseti gramy vlákniny se o 14 % snižuje pravděpodobnost srdečních chorob. Středně velké jablko obsahuje 5 g vlákniny.

Sbohem, kila navíc

Jablka pomáhají i proti obezitě, i když obsahují jistý podíl cukru. Dle různých studií diabetici zaznamenali pozitivní vliv jablek, kdy jim po jídle méně vyskočila glukóza v krvi, pravděpodobně díky obsahu rozpustné vlákniny. Jiná studie zjistila, že strava bohatá na ovoce, jako jsou hrušky a jablka, pomáhá ženám ve věku od 30–50 let hubnout. Po 12 týdnech shodily ženy, které jedly hrušky a jablka, průměrně 1,5 kg. Stejná studie navíc zjistila u žen, které konzumovaly tyto dva druhy ovoce, významný pokles krevního cukru a cholesterolu.

Imunita jako zamlada

Hruška je prastaré ovoce, které lidstvo pojídalo pravděpodobně již v době kamenné. Jedna středně velká hruška má stejný obsah vitaminu C a draslíku jako polovina šálku pomerančové šťávy. Průměrná hruška obsahuje kolem 4 g vlákniny tvořené převážně rozpustnými pektiny a lignany. To jsou látky nacházející se v rostlinách, působí jako antioxidanty, ale i protivirově a celkově posilují naši imunitu.  V dějinách se hrušky používaly k léčbě řady zdravotních problémů od poruch zažívání a křečí po snižování horečky.

„V dužině a slupce hrušek se vitaminy a minerální látky nacházejí ve sladěné rovnováze, takže se mohou v přeměně látkové optimálně zužitkovat. To se týká zejména protihráčů mezi biologicky účinnými látkami, například draslíku a sodíku, mědi a zinku, vápníku a fosforu. Tyto vlastnosti dělají z hrušek nejlepší potravinu pro boj s těžkými kovy a jedovatými látkami jako je olovo, rtuť a kadmium nebo konzervační přísady, které vyvazují, neutralizují a vylučují z těla,“ vysvětluje poradkyně.  Hrušky jsou velice bohaté na kyselinu listovou (pro růst, krvetvorbu, dobrou náladu), draslík (odvodňuje) a vitamin C (posiluje imunitní systém).

„Hrušky působí v nejvyšší míře regulačně na střeva. Podporují odstraňování odpadních produktů přeměny látkové, zmírňují trávicí obtíže. Naši předkové však kladli velký důraz na to, jak hrušky jíst. Plody musely být dokonale zralé, protože jinak mohou působit plynatost i zácpu. A pokud zralé nebyly, jedli je pečené, což se doporučuje i v současné době, protože pečené hrušky působí regulačně a případné průjmy staví. Hrušky mají samy o sobě vysoký podíl vody, který zajistí rychlý přísun uvolněných živin do střev. Tím pomáhají střeva čistit,“ říká Štěpánka Kutišová.