Jak zachránit zahradu po přívalových deštích

Zahrada, 3. 8. 2020

Foto: Shutterstock

Příroda si s námi trošku hraje. Poměrně brzy naše území zasáhlo suché období, nyní jej vystřídaly četné přívalové deště a bouřky, některé vodní toky se dokonce začaly vylévat ze svých koryt. Letošní léto je ve znamení extrémů. A co se zahradou po vydatných deštích či dokonce záplavách?

Nejdříve sucho a na jaro poměrně dost teplo, nyní nižší teploty doprovázené mnohými dešti, a to i těmi přívalovými nebo bouřkami. Je to jako na houpačce. Nyní nás trápí především nadbytek vody. Po jejím opadnutí zbude na zahradě spoušť. Neházejte ale flintu do žita, příroda se zase obnoví, potřebuje ale čas a naši pomoc.

Z dešťů nezoufejte

Přívalové deště ještě neznamenají takovou katastrofu. Oproti povodni je velká výhoda v kvalitě vody, která vaši zahradu zasáhla. V tomto případě se jedná o vodu dešťovou, kterou nedoprovází ani větší nánosy bahna. Je dobré začít úklidem znečištěných a poškozených částí rostlin, které je možné vyhodit na kompost. Pak nechte půdu trochu proschnout, ne však úplně ztvrdnout, takový tvrdý škraloup totiž zničí vše kromě plevele. Když je půda ještě vlhká, vrhněte se na okopávání rostlin, jež nápor deště přestály. Tak se dostane vzduch ke kořenům dřív, půda lépe vyschne a rostliny naberou na síle rychleji. Zároveň jim přihnojte kořeny i listy, protože voda ve většině případů odnese většinu živin pryč. S dalšími výsevy a sadbami počkejte, dokud půda nevyschne.

A co po povodních?

V případě povodní je situace komplikovanější a následky podstatně horší. Povodňová vlna bývá totiž velmi často kontaminovaná, a tak je třeba se s veškerou úrodou dopředu rozloučit a při práci myslet na užití rukavic a na další hygienické zásady. Povodním relativně dobře odolávají stromy a kořeny, s péčí tedy začněte u nich. Zbavte je bahna a naplavenin. Pozor, naplaveniny ani povodní poničené rostliny nikdy nedávejte na kompost! Jakmile půda trochu oschne, můžete začít s revitalizací i dalších částí zahrady. Půdu je po povodni třeba zbavit všech nečistot, bahna i možných zdrojů plísní a nechat ji vyschnout. Poté ji dobře prokypřete, to svědčí i obnově mikroorganismů, zbavte se zeleniny i poškozených okrasných rostlin. Rostliny, jež na zahradě ponecháte kontrolujte, dlouhodobé vlhké prostředí totiž prospívá houbovitým chorobám a plísním. Připravte se i na výskyt více druhů plevelů.

Nezapomeňte na trávník

I trávník vezme během povodní či přívalových dešťů za své. Lze jej ale zachránit. Jakmile začne půda vysychat, vrhněte se na péči o trávník. Uschlé bahno stačí občas vyhrabat, díky tomu nedojde k takovému poničení. Pak se vrhněte na vertikutaci, tedy provzdušnění, aby tráva mohla začít zase dýchat. Dobré je celý povrch zahrady pomocí hrábí tak trochu načechrat. V případě, že voda odnesla vrchní vrstvu zeminy, výsevu nového trávníku se nevyhneme. Pokud nám však tato část zůstala a trávník jsme měli dobře zapěstovaný, travní drn obrazí sám. Se sekáním počkejte, dokud se trávník opravdu nevzpamatuje.