Než se do toho pustíte, je dobré vědět, jakými způsoby se dá svařovat:
TIG: Zde hoří elektrický oblouk mezi wolframovou elektrodou a svařovaným materiálem. Současně proudí hořákem inertní ochranný plyn. Hodí se pro hliník, tenké plechy a nerezovou ocel.
MIG/MAG: Elektrický oblouk vzniká mezi svařovacím drátem, který je plynule přiváděn hořákem a svařovaným materiálem. Ochranný plyn přitom chrání svařované místo.
Elektroda: Mezi elektrodou a svařovaným materiálem se vytváří elektrický oblouk. Tavící se elektroda slouží jako přídavný materiál, její plášť tvoří ochranný plyn, který se na svaru ukládá jako struska.
Plamen: Zde se zároveň taví drát a svařovaný materiál v plamenu o teplotě až 3 200 °C. Vnější obvod plamene současně chrání svar před působením kyslíku
Nejjednodušší způsob svařování je s pomocí elektrody. Ten je zároveň při dodržení všech bezpečnostních opatření i jeden z nejbezpečnějších. Proto většina kutilů svařuje právě takto. Obecně lze svařovat všude tam, kde je k dispozici elektrický proud. A to i venku za každého počasí. Zkušení svářeči používají tuto metodu i pro svařování pod vodou. Proto si o této nejoblíbenější metodě povíme více.
Bezpečnostní desatero
Při svařování je bezpečnost na prvním místě. Takže co byste si měli připravit, než vůbec začnete?
- Kbelík s vodou na hašení nebo hasicí přístroj
- Ochranný oděv, rukavice a ohnivzdorné boty by měly být povinností.
- Ochranný štít, bez něj to ani nezkoušejte!
- Nezapomínejte i na ostatní, případně zacloňte své pracoviště.
- Pozor na výpary, takže dobře větrejte.
- Svařujte dobře očištěný materiál, abyste zabránili vzniku jedovatých výparů.
- Při svařování elektrickým obloukem noste suché a izolující oblečení.
- Chraňte své okolí před kapkami z kovu a jiskrami.
- Z pracovní plochy odstraňte všechny hořlavé předměty.
- Berte na vědomí nebezpečí výbuchu při svařování nádob s lehce vznětlivým obsahem.
Přípravné práce
Dobrá příprava je základ. Pokud si chcete práci usnadnit, položte si na pracovní stůl kovový rošt. Snadno tak propadne struska a žhavé uhlíky a vy budete mít stále čistou a hlavně bezpečnou pracovní plochu.
Vždy pracujte s dobře očištěným materiálem, zbavte ho všech nečistot a rzi, pomoci si můžete drátěným kartáčem či úhlovou bruskou.
Zapojení svářečky
Nejprve si zapojte zpětné vedení svařovacího proudu (záporný pól) a poté elektrodový kabel (kladný pól). Zemnící kabel, pokud možno, upevněte přímo ke svařovanému materiálu. Dbejte na bezpečné uchycení. Zemnící kabel lze připojit i k pracovnímu stolu (ke kovovému roštu). Tuto variantu volte jen ve výjimečných případech! Elektrodu upněte doprostřed držáku elektrod. Ujistěte se, že je dobrý kontakt mezi elektrodou a držákem.
Základní nácvik
Častou otázkou je, jakou zvolit tloušťku elektrody. Tady platí jednoduché pravidlo. Tloušťka elektrody by měla být stejná jako tloušťka svařovaného materiálu. Tím si zajistíte podmínky pro dobrý výsledek.
Když máte vybranou tloušťku elektrody, je potřeba nastavit správnou hodnotu svařovacího proudu. Opět jednoduché pravidlo: pomocí šuplery (posuvného měřítka) si změřte tloušťku vybrané elektrody a nyní nastavte na přístroji.
Pokud máte vše připraveno a dodrželi jste bezpečnostní pravidla, můžete začít. Rovný návar je naprostý základ, nejprve to zkoušejte nanečisto, až jej budete ovládat, můžete zkoušet složitější tvary.
Pozor! Svařovaného materiálu se nikdy nedotýkejte holýma rukama. Po svařování je extrémně horký!
Dokončovací práce
Na závěr je třeba odstranit strusku. Struska je křehká jako sklo a snadno z ní odlétnou malé kousky. I při této práci byste proto měli mít ochranné brýle. Pokud struska již moc nedrží, dá se od svarové housenky snadno odloupnout špičkou speciálního kladívka na strusku. Pokud struska drží pevně, je třeba ji kladívkem opatrně odrazit. Na závěr svar vyleštíte drátěným kartáčem. I zde pozor na odlamující se částečky, rukavice ani brýle ještě nesundávejte.
