Kam až sahá historie domácích mazlíčků? Asi těžko určíme konkrétní datum. Jistě ale víme, že třeba staří Římané měli v oblibě opice nebo fretky. Dnes už se skladba pravda trochu obměnila, chuť chovat domácí zvířata ale nezmizela. Jsou společníkem těch, kteří bydlí sami, pro děti jsou skvělým kamarádem a podle výzkumů přispívají i ke snížení stresu a dobré psychické pohodě. A Češi si jsou toho pravděpodobně dobře vědomi – v žebříčku milovníků zvířat jsme totiž na špici. Domácího mazlíčka má každá druhá domácnost.
Nejčastějšími společníky jsou psi, kterých je podle průzkumu v České republice zhruba 2 miliony. A pokud se doma přete, zda nejsou mezi Čechy oblíbenější kočky, nejsou. Průzkumy uvádí číslo 1,5 milionu. Stále je to ale obdivuhodný počet srovnatelný s počtem obyvatel Prahy. Mezi další oblíbená zvířata patří rybičky, papoušci a malí hlodavci, jejichž počty se pohybují v řádu desetitisíců. Zatímco ale zvířata v teráriích nebo klecích většinou pro domácnosti nepředstavují žádný problém, majitelé, kteří bydlí v nájmu se psem či kočkou, to mají o poznání složitější.
Práva má nájemce i majitel
Ačkoliv má ze zákona každý právo chovat v bytě zvíře (samozřejmě takové, jehož chov může v bytě probíhat), stále se v realitních nabídkách objevují inzeráty s dodatkem „bez domácích mazlíčků“. Co žene majitele k těmto poznámkám? Většinou za to může špatná zkušenost nebo neznalost.
„Poznámku o domácích mazlíčcích dávají majitelé většinou kvůli strachu o vybavení bytu. A částečně také z lenosti. Nechtějí individuálně posuzovat každý případ. Přitom je samozřejmě velký rozdíl, pokud je v bytě čivava nebo dva boxeři a kočka k tomu. Bohužel stále mnoho lidí má vůči zvířatům předsudky anebo na základě jedné špatné zkušenosti odsoudí i ostatní,“ říká Jan Škrabánek, šéf realitního portálu.
I poškrábané podlahy nebo nábytek od zvířecích drápků má ale řešení. Není nic jednoduššího, než si stav interiéru před pronájmem řádně zdokumentovat a případný problém pak vyřešit prostřednictvím kauce, kterou nájemce skládá před uzavřením nájemní smlouvy. Její výše je navíc pouze v gesci majitele, který ji pro svůj klid může v případě nájemce se zvířetem o něco zvýšit tak, aby mu pokryla i větší opotřebení interiérů. Běžnou praxí je také požádat zájemce o reference od předchozího majitele. Majitel si tak může potvrdit, že nájemce s mazlíčkem předal byt v pořádku, ale zjistit i další užitečné informace – třeba zda platil nájem včas.
Občanský zákoník stanovuje majitelům mazlíčků kromě práv i povinnosti. Nájemníci musí být ohleduplní a jejich zvíře nesmí působit pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže jako znečišťování společných prostor, zápach nebo rušení sousedů a ticha nad únosnou míru. Majitelé i sousedi tedy mají zákonné prostředky, jak případný problém s majitelem a jeho zvířetem řešit.
Motivací by pro majitele měl být i právě zmiňovaný počet domácností s domácími mazlíčky. Svým odmítavým postojem mohou zbytečně přijít i o polovinu zájemců. Pokud jim tedy nebrání objektivní příčiny, jako například alergie, určitě by svůj postoj měli zvážit. Každého nájemce a jeho zvířecího kamaráda si mohou pozvat na prohlídku, rozhodnout se individuálně a nevystupovat apriori proti všem zájemcům vlastnícím psa nebo kočku.
Usnadnit hledání nájmů se zvířaty chtějí i realitní portály
Co dohánět ale mají i realitní portály. Ačkoliv bydlení s mazlíčky je častější, než by si mnozí z nás mysleli, žádný vyhledávač s tímto faktem dosud nepracoval. Při hledání museli zájemci projít desítky inzerátů a doufat, že v popisu nenarazí na onu poznámku („bez domácích mazlíčků“). Někde už se ale setkáte i s filtrem „Mazlíčci vítáni“.
„Snažíme se majitelům nemovitostí ukázat, že bydlení se zvířaty je dnes součástí většiny domácností a tím, že odmítají zájemce s domácími mazlíčky, se ochuzují přinejmenším o stejný počet zájemců jako mají dosud,“ uvádí Jan Škrabánekm jehož portál výše zmíněný filtr nabízí, a dodává: „Chceme jít cestou pozitivní motivace a spíše než poukazovat na to, že zákazem mazlíčků v nájmu jdou majitelé proti zákonu, se jim snažíme vysvětlit, že jsou sami proti sobě a ochuzují se o další možné zájemce.“
Etiketa majitele domácích mazlíčků
- V bytě chovám takové zvíře, které je vhodné pro chov v bytě, a jsem si vědom velikosti a možností bytu i zvířete.
- O svém mazlíčkovi informuji sousedy a předám jim na sebe kontakt. Kdykoliv mi tak mohou nahlásit hluk, především když je zvíře samo doma.
- Pokud mé zvíře nadměrně znečišťuje společné prostory (líná apod.), prostor uklidím nebo nabídnu vyšší příspěvek na úklid.
- Ve společných prostorách domu zamezím zvířeti ve volném pohybu (vodítko, box). Uvědomuji si, že mohu potkat sousedy, kteří mají alergii, fobii ze zvířat apod.
- O své zvíře se starám, dbám na jeho očkování, čistotu, vychování a pohyb.
Zdroj: TZ Bezrealitky