Syndrom nezdravých budov zasahuje podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až 85 % obyvatel Evropy a USA. Tento syndrom vyvolávají přetopené a nevětrané interiéry, vysoká vlhkost nebo výskyt plísní, prachu a toxických látek. Je možné toto riziko minimalizovat, když v uzavřených prostorech trávíme až 90 % svého času?
Když vitaminy nestačí…
Pravidelně cvičíte, jíte pestrou a nutričně vyváženou stravu a dostatečně odpočíváte? Dopujete se vitamíny a snažíte se vyhýbat místům, na kterých byste se mohli nakazit chřipkou či jiným druhem virózy nebo bakteriální infekcí? A přesto se cítíte unavení, bolí vás hlava nebo pokašláváte? Možná jste se stali obětí tzv. syndromu nezdravých budov, což je souhrnné označení pro kombinaci onemocnění a přechodných potíží spojených s dlouhodobým pobytem v nezdravém vnitřním prostředí. Pro kvalitu vašeho života je proto důležité nebrat tyto varovné signály na lehkou váhu a pokusit se nalézt řešení, jež pozitivně ovlivní mikroklima ve vašich bytech.
„Zejména v obdobích, kdy se méně větrá a zároveň jste oslabení, na vás působí špatné vnitřní prostředí obzvlášť intenzivně. Akutní příznaky, které u vás vyvolá, mohou být zcela individuální od bolesti hlavy, pálení očí a vysoušení sliznic až po alergické reakce nebo chronická onemocnění dýchacích cest. Jedno však mívají společné. Pokud tyto problémy ustupují ve chvíli, kdy opustíte dům nebo kancelář, znamená to, že se u vás projevily nepříznivé důsledky nezdravého vnitřního prostředí. Váš dům je nemocný a vy byste se měli pokusit o jeho ,léčbu‘. Jinak vaše menší zdravotní obtíže mohou brzy přerůst v závažnější onemocnění,“ varuje Jan Řežáb, majitel developerské společnosti, která úzce spolupracuje s odborníky na udržitelnou výstavbu.
Léčba pro byt
Zdravé a komfortní bydlení netvoří pouze zdravotně nezávadné vybavení a přírodní materiály, ale především kvalitní, dobře provedená stavba doplněná moderními technologiemi. Jak ho však docílit, pokud nerealizujete nový rodinný dům, u kterého si můžete nechat celý projekt precizně zpracovat, nebo si nekupujete energeticky úsporný a zdravý byt? Za prvé byste si měli pořídit vybavení (čalounění, koberce, nábytek, elektrospotřebiče či hračky), z něhož se neuvolňují škodlivé chemické látky, případně ho nechat odborně ošetřit. Dále je důležité nepoužívat dráždivé a potenciálně nebezpečné čisticí prostředky a nátěry, odvětrávat pachy vznikající při vaření, a především dostatečně větrat.
Říká se totiž, že vydržíme kolem tří týdnů bez jídla, tří dnů bez vody, ale pouze tři minuty bez vzduchu. Je nepravděpodobné, že byste si chtěli podobné extrémní situace vyzkoušet na vlastní kůži. Ale víte, jak nebezpečný může být dlouhodobý pobyt v nevětraném prostředí? Jen při pravidelné výměně vydýchaného vzduchu totiž předejdete zdravotním rizikům spojeným se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého a vysušeným, nebo naopak příliš vlhkým vnitřním prostředím, které má za následek růst toxických plísní. Jak však zabránit tomu, abyste se častým větráním nevystavovali polétavému prachu a pylu z ulice nebo venkovnímu hluku?
Jan Řežáb radí: „Nejkomplexnějším řešením je bydlení ve zdravém a energeticky úsporném bytě, jehož provoz nezatěžuje životní prostředí. Jeho nedílnou součástí jsou totiž přírodní materiály a moderní technologie, které využívají obnovitelné zdroje energie: tepelná čerpadla, solární kolektory nebo automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla. Ten zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu, jenž je předehříván odpadním vzduchem z jednotlivých místností následně vypouštěným ven z budovy. V interiéru se tak vytváří komfortní mikroklima se stabilní teplotou a vlhkostí, které je navíc díky integrovaným prachovým a pylovým filtrům prosté alergenů. Samozřejmě, že si můžete kdykoli otevřít okno, s environmentálně šetrnými technologiemi je to však zcela zbytečné.“
Zdroj: TZ JRD
