Kvalitní spánek jako základ
V poslední době se kvalitě spánku věnuje větší pozornost než tomu bývalo dříve. Výzkumy totiž ukazují, že nedostatek spánku má vliv na různorodé oblasti života, od psychické pohody až po imunitu. Kvalitní spánek tak posiluje imunitní systém dítěte. Naopak pokud dítě trvale nespí dostatečně, je pravděpodobnější, že při kontaktu s viry onemocní, což je způsobeno snížením produkce ochranných cytokinů a protilátek bojujících s infekcí. Většina předškolních dětí potřebuje přibližně 10-13 hodin spánku, bohužel ale není neobvyklé, že děti spí méně než osm hodin. Mezi časté viníky, které mají na kvalitní spánek vliv, patří např:
- čas strávený u obrazovky
- nadměrný příjem cukru
- nedostatek slunečního světla během dne
- stres nebo úzkost
- nedostatek či nadměrná fyzická a duševní zátěž během dne
Zkuste tedy přerušit sledování obrazovky hodinu před spaním a naopak zavést společný spánkový rituál. Ať už se bude jednat o poslech uklidňující hudby, čtení příběhů, či třeba společné povídání o tom, jaký jste měli den. Je dobré k tomu již ztlumit světlo a hlavně, tento rituál neměnit – čím víc se nám podaří, aby se dětem stal automatickým zahájením “cesty do postýlky” ve stejný čas, tím snazší to bude pro vás i pro dítě.
Snižte stres, ale nevyhýhejte se mu
Možná si to ani neuvědomujeme, ale se stresovými situacemi se děti mohou potkávat každý den. Ať už v podobě neshod s kamarády, náročného rozvrhu, ale i společenských událostí (jako byl covid-19, energetická krize, nebo třeba politické události). Stres oslabuje imunitní systém tím, že tělo produkuje méně bílých krvinek, které bojují proti mikrobům a infekcím. Když je dítě ve stavu stresu nebo úzkosti, zásoby živin se přesouvají z jiných systémů, jako je imunitní, reprodukční a trávicí systém, aby pomohly s reakcí „bojuj nebo uteč“. Ostatní funkce jsou proto pozastaveny, aby se vypořádaly s hrozbou, což je důvod, proč dítě může být častěji nemocné nebo trpět jinýmu problémy, jako jsou bolesti břicha nebo hlavy. Jak ale takové situace pomoct dítěti překonat?
„Pokud vidíme, že dítě něco trápí, naslouchejte a dejte mu prostor, aby mohlo své emoce sdílet. Následně je zkuste reflektovat (“Je to pro tebe těžké, když..?”), případně nabídněte podporu (“Jak ti s tím mohu pomoct?”) apod. Pokud dítě ví, že se na vás může obrátit, je pravděpodobnější, že se s vaší podporou naučí s náročnými úkoly vypořádat čím dál samostatněji. Neznamená to ale, že bychom dítě měli před všemi stresovými situacemi ochránit, tím ho ochuzujeme o důležitý moment učení – nárazová a určitá míra stresu, se kterou se zvládnou vypořádat, je naopak posiluje,” říká Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol. Dobré je také zabývat se tím, co je ve vaší moci a zkusit si položit pár otázek jako například: Je rozvrh vašeho dítěte přeplněný aktivitami? Je dítě vystaveno hádkám v domácnosti, zprávám v televizi nebo rozhovorům o problémech týkajících se dospělých? Nedokážeme výrazně proměnit svět, ve kterém dítě vyrůstá, důležité je, aby dítě cítilo, že je s námi v bezpečí a přijímané takové, jaké je.
Výzkumy zároveň ukazují, že děti, které bydlí v blízkosti přírody a mají do ní přístup jsou více odolnější vůči stresu, objevuje se u nich menší výskyt poruch chování, úzkosti a deprese. Dětem s ADHD pobyt v přírodě navíc prokazatelně ulevuje od náročných symptomů. Zkuste tedy do vašeho společně stráveného času zapojit procházku nebo třeba hru venku – uvidíte, že rozdíl poznáte nejen na dětech, ale i u sebe.
Pozor na příliš času stráveného uvnitř
Kam nemůže Slunce, přijde lékař. Pořekadlo našich babiček, které ale platí i na dnešní děti. Pohyb a vystavení slunečnímu světlu během dne, patří mezi jedny z nejlepších podporovatelů imunity a to také díky vitaminu D. Ten pomáhá nejen budovat silný imunitní systém, ale také ho regulovat, čímž pomáhá snižovat výskyt alergií a dokonce autoimunitních onemocnění. Hra venku zároveň děti vystavuje spoustě různých mikrobů a pomáhá tak trénovat jejich imunitní systém, aby rozpoznal, které mikroby jsou prospěšné a které nebezpečné. Vystavení různým mikrobům také pomáhá budovat rozmanitý střevní mikrobiom, který je nezbytný pro optimální funkci imunitního systému. Obecně je mikroorganismů v lidském těle asi desetkrát více než vlastních buněk (konkrétně se jedná o sto bilionů mikrobů) a kdybychom je všechny zvážili, bylo by jich jen něco přes kilogram.
Pohybem k odolnosti
Pohyb je podstatnou potřebou malého dítěte – přirozeně se při něm zahřejí, mají dobře prokrvené orgány včetně mozku, takže se mohou učit doslova na každém kroku z toho, co je potká. „Existuje nespočet důkazů o tom, že pohyb má pozitivní vliv na náladu, spánek, trávení, učení a odolnost. Přesto není dostatek pohybu zdaleka zaručen všem dětem,” říká Tereza Valkounová z Asociace lesních MŠ. V lesních školkách děti tráví až 90 % času venku, a to za každého počasí a po více než 10 let jejich fungování v České republice se ukazuje, jak pohyb venku dětem v budování (nejen) odolnosti prospívá. Pohyb je totiž klíčovým faktorem pro zdravý vývoj celého organismu od formování kosterního aparátu, rozvoje svalové soustavy, ale i vývoje mozku a dalších oblastí.[1] Pavla Koucká v knize Odolné dítě zmiňuje že: „Pohybová aktivita zvyšuje hladinu dopaminu, serotoninu a noradrenalinu zajišťující stabilitu, soustředění, mentální bdělost a vnitřní klid. Dále pohyb také stimuluje produkci proteinu, který podněcuje propojování buněk v mozku.” Studie pohybové aktivity českých dětí[2] však uvádí, že 68 % dětí dosahuje doporučovaného množství pohybové aktivity, což je dle odborníků nejméně tři hodiny denně[3]. Když to obrátíme, víc než třetina dětí nemá naplněnou potřebu pohybu a je tak přímo ohrožena všemi riziky, které to přináší.
[1] Wyver S. The Influence of Outdoor Play on Social and Cognitive Development. In: Tremblay RE, Boivin M, Peters RDeV, eds. Brussoni M, topic ed. Encyclopedia on Early Childhood Development [online]. http://www.child-encyclopedia.com/outdoor-play/according-experts/influence-outdoor-play-social-and-cognitive-development. Published May 2019. Accessed January 20, 2020.
[2] https://activehealthykids.upol.cz/
[3] Jedná se o pohyb typu chůze, fyzická činnost doma či venku, zátěž vysoké intenzity stačí půl hodiny denně.
