Změn klimatu se bojíme víc než dřív, hlavně kvůli dětem

Domov, 22. 9. 2020

Foto: Shutterstock

Češi se bojí změny klimatu, ukázal nový průzkum. Podle něj se o budoucnost sebe nebo svých dětí strachuje přes polovinu mužů a dokonce přes 75 % žen. Takové pocity strachu, které ztěžují životy některých z nás, jsou v posledních letech označovány termíny environmentální žal nebo také ekologická úzkost. Nejvíce ohroženou skupinou je dnešní mladá generace.

Měnící se životní prostředí a negativní zprávy o stavu přírody dělají Čechům šrámy na duši. Tři čtvrtiny lidí ve věku od 27 do 35 let přiznává, že v nich změny klimatu vyvolávají pocity strachu nebo dokonce úzkostí. Takzvaný environmentální žal nebo dokonce ekologickou úzkost obecně pociťují hned 2 ze 3 Čechů, ukázal průzkum.

Strach, co čeká naše děti

 „Jedná se o psychologickou reakci na ztráty způsobené změnou klimatu nebo ničením životního prostředí. Tato reakce může mít mnoho podob. Na někoho dolehne strach, co s námi bude, jaká budoucnost čeká nás a naše děti. Někdy mohou tyto pocity dojít v existenciální zmar a beznaděj,“ popsala fenomén terapeutka Zdeňka Voštová.

„Součástí bývají i pocity viny, protože k tomuto problému svým způsobem života přispíváme víceméně všichni. Množství lidí, na které stav environmentální krize emocionálně doléhá, navíc stále stoupá. Ještě v roce 2017 znepokojovaly environmentální hrozby ‚pouhých‘ 38 procent lidí,“ upozornila Voštová.

Obecně známé zatím nejsou ani samotné termíny. O pojmech ekologická úzkost a enviromentální žal slyšela jen čtvrtina mladých ve věku od 18 do 26 let a poměr s věkem postupně klesá.

Ženy versus muži

Průzkum zároveň ukázal, že ačkoli my Češi máme ve vztahu ke globálnímu oteplování pověst skeptiků, vliv lidstva na klima ve skutečnosti odmítají jen necelá 2 procenta z nás. Naopak 4 z 10 respondentů jsou přesvědčeni, že je lidská činnost přímo hlavní příčinou změn.

„Češi ze změny klimatu viní nejen společnost, ale i sami sebe. Nedostatky v tom, co bychom měli dělat, abychom životnímu prostředí ulehčili, u sebe pozoruje většina z nás. Nejvíce respondentů, přes 42 %, by si například za své chování k životnímu prostředí dalo trojku a zcela čisté svědomí má jen 14 % lidí,“ upozornil Robert Chmelař, zakladatel jednoho z energetických startupů.

Nejvíce kritičtí k sobě jsou obyvatelé Prahy, kde by si skoro pětina lidí dala pouze dostatečnou nebo i horší známku. Ve zbytku Čech a na Moravě se takto přitom ohodnotila jen desetina respondentů. Naopak mezi premianty je více žen, mezi kterými by si téměř polovina dala jedničku nebo dvojku, zatímco mezi muži je se svým chováním stejně spokojeno jen necelých 40 % z nich.

Ekologické = drahé?

I přes strach, který Češi kvůli devastaci životního prostředí pociťují, ale nejsou ochotni na boj proti změně klimatu finančně přispívat. Na projekty nebo organizace, které pomáhají snižovat dopady lidské činnosti na ovzduší nebo bránit v dalším znečišťování přírody, by více než polovina z nás nedala ani 100 korun měsíčně. Neodpustili bychom si tak například ani jedno posezení s kamarádkou u kávy nebo polední menu.

„Rozumíme tomu, že finanční příspěvky dobročinným organizacím bez znalosti reálných dopadů nemusí být pro lidi dostatečnou motivací. Každý ale může začít u sebe a své domácnosti a například vedle omezování plastů udělat pro životní prostředí i další kroky. I z tohoto důvodu jsme vytvořili startup, který domácnostem dodává výhradně zelenou elektřinu od českých výrobců. Domácnosti díky nám mohou obejít tradiční dodavatele, kteří dodávají elektřinu vyrobenou z fosilních zdrojů a které jsou významným znečišťovatelem životního prostředí. Naše řešení je navíc ekonomické a rodinám dokáže ušetřit i tisíce na roční faktuře za elektřinu,“ dodává Robert Chmelař.

*Průzkumu Instant Research pro startup bezDodavatele se zúčastnilo 550 respondentů.